Z Frankenjury do Fontainebleau
Letní trek do francouzského Fontainebleau s nečekaným koncem.
V průběhu jara se v našich lezeckých hlavách zrodil plán na měsíční letní výlet po lezeckých oblastech převážně ve Francii a Itálii. Termín odjezdu se několikrát posunul, místo dvou aut jelo jedno, místo šesti lidí jelo pět, nicméně v pondělí 18. července odjíždíme z Plzně v sestavě Evina, Jedloň, Honzáč, Pavla a já.
To ještě nevíme, že se z měsíčního výletu stane týdenní a navíc se smutnou dohrou. První komplikace nastává už před odjezdem z Plzně. Zjišťujeme, že pět lidí a zavazadla jsou pro Jedloňovo Formana příliš velké sousto a tak je dohodnuto, že Honzáč, který měl obstarat druhé auto, bude delší úseky naší cesty dojíždět stopem. Plánujeme na pár dní navštívit Frankenjuru v Německu, pak pokračovat směrem na Paříž, kde bychom si chtěli zabouldrovat v legendárním Fontainebleau. Dále máme v itineráři francouzské sportovní oblasti Tarn, Ceuse, Seynes, Calanques a italské Finale. První den výletu trávíme cestou do Německa. Večer dorážíme do Frankenjury, kde máme ve městečku Pegnitz domluvený sraz s Honzáčem. Bivak volíme na již několikrát osvědčeném místě pod skalní bránou u vesnice Leupoldstein (pro podrobnější popis viz článek Frankenjura 6 - 8.9. 2004). Druhý den dopoledne se rozlézáme v jižní části zdejších skal - Leupoldsteiner Südwand a odpoledne se přesouváme na nedalekou Münchser Wand. Musíme zkousnout pár dešťových přeháněk a zablácené chyty v dolezech cest. Večer se opět vracíme do Leupoldsteinu, kde nás čeká staré klišé - večeře na parkovišti, přesun pod skalní bránu, spánek. Další den věnujeme celý oblasti Mariental, která je jednou z celé řady skalních oblastí ve svazích krásného údolí Püttlachtal. Stěny Marientaler Wände nabízí spoustu pěkných cest v obtížnostech od 6- do prásků za 10, takže si zde zaleze úplně každý. Večer nás čeká poslední noc v Německu.
Ráno se loučíme se skalní bránou, která nás přes noc ochránila před vytrvalým deštěm a rádi opouštíme nepříznivé německé počasí. Ve dvě hodiny odpoledne překračujeme Rýn, projíždíme kolem ošklivých přístavních měst Manheim a Ludwigshafen a hodinu nato opouštíme Německo. Cestu Francií, konkrétně krásným krajem Champagne, si zpestřujeme návštěvou Remeše, kde samozřejmě bloudíme, ale po chvíli se nám daří zaparkovat a vydáváme se směrem ke katedrále Notre Dame. Ta je proslavená korunovacemi francouzských králů a dokonce o několik metrů převyšuje svojí stejnojmennou kolegyni v Paříži. Katedrála je opravdu veliká a stopy destrukce z druhé světové války, které jsou i přes dlouhodobou rekonstrukci patrné, jí dodávají ještě větší majestátnost. To už je ale večer a tak na zavřeném informačním centru z vývěsky zjišťujeme dostupné kempy. Opouštíme Remeš a míříme do kempu v Épernay, jižně od Remeše. Cestou nás okouzlují svahy s vinicemi, které se právě koupají v oranžovém večerním slunci. Nakonec volíme spaní mimo kemp na travnatém plácku mezi obilnými poli za Épernay, kde nás bublání v nedaleké bahnité tůni přivádí k obavám, že ji obývá Jean de Bajean, francouzská alternativa českého Jóžina z Bažin. Nakonec však zjišťujeme, že tůň skrývá mnohem menší a mnohem zákeřnější zviřátka než je Jean de Bajean. Ráno kontrolujeme štípance a nabíráme kurz na Paříž, kde je naplánovaný sraz s Honzáčem, který nás opustil ještě v Německu. Nemáme mapu Paříže a tak nám město uchystává silniční peklo, o jakém se nám nesnilo. Po několikahodinovém bloudění konečně nalézáme vchod do metra, parkujeme auto a nakupujeme celodenní jízdenku (5€). Zatím ale nevíme, že nás, díky výluce na jedné lince metra a nelogičnosti veškerého francouzského značení čehokoli, ať je to silnice nebo metro, čekají další dvě hodiny bloudění metrem. Pod Eiffelovku, místo shledání s Honzáčem, se dostáváme v téměř podvečerních hodinách a tak nezbývá čas na podrobnější prohlídku Paříže. Absolvujeme jen krátkou procházku k vojenské akademii a nastupujeme do metra.
Zřejmě už jsme adaptováni na francouzské značení, takže cesta metrem probíhá hladce. S úlevou zjišťujeme, že auto není vykradené a opouštíme Paříž, tentokrát už se zakoupenou mapou (10€). K večeru už stojíme před velikým zámkem na náměstí ve Fontainebleau. V infocentru zjišťujeme dostupné kempy a nakonec volíme kemp ve městečku Grez-sur-Loing, asi 10km jižně od Fontainebleau. Poplatek za kemp činí 2.50€ za osobu (myslím, že docela dobrá cena), Honzáč zde kupuje i nepostradatelného bouldrového průvodce za 25€ (hmm, to už je horší). Provádíme už tolik potřebnou očistu a těšíme se na zítřejší bouldrování. Druhý den je pod mrakem, což je ideální lezecké klima. Vyjíždíme do chrámu bouldrování, oblasti Bas Cuvier, kterou průvodce charakterizuje jako "laboratory of technique". Zkoušíme oranžový okruh s obtížnostmi 2a až 4a, který se nám zdá poměrně lehký, a tak nastupujeme na těžší modrý okruh (3b - 5c). Některé z bouldrů jsou pro nás pekelně těžké a také se nám potvrzuje varování, že místní stupnice je extrémně přísná.
Ano, používám samé superlativy, ale každý kdo ve Fontainebleau byl, mi dá jistě za pravdu. Kolem třetí hodiny odpoledne však nastává osudový okamžik, který má pro náš výlet a pro Jedloňovo zápěstí fatální důsledky. Jedloň zkouší převislý bouldr "Le surplomb nord ouest 5a" a padá z něj na zem. Máme podezření na zlomené zápěstí a tak necháváme holky s Honzáčem na bouldrech a vezu Jedloně s natékající bolavou rukou do nemocnice. Po dlouhém čekání na ošetření a dlouhém ošetřování, vychází Jedloň z nemocnice se sádrou až k rameni, trojitou zlomeninou zápěstí a dvěma rentgenovými snímky. Jedeme zpět do Bas Cuvier, vyzvedáváme holky a Honzáče a míříme do kempu. Už je jasné, že se náš výlet chýlí ke konci. Druhý den odjíždíme bouldrovat do oblasti Apremont, kde dlouho bloudíme a nakonec, aniž bychom viděli jediný bouldr, přejíždíme do oblasti La Dame Jouanne, kterou nacházíme podstatně snáž a která nás odměňuje řadou zajímavých cest. Večerní idyliku narušuje další cesta do nemocnice pro silnější prášky proti bolesti. V pozdních nočních hodinách přijíždíme do Grez-sur-Loing. Zjišťujeme, že kemp už je zavřený a tak spíme na místním fotbalovém hřišti. Ráno vyrážíme do Čech.
Odkazy
Průvodce na Frankenjuru najdete na Frankenjura.com.
O oblasti Fontainebleau můžete najít spoustu informací v článcích na serveru Lezec.cz nebo na Bleau.info.
Praktické rady
Pár informací můžete najít na výše zmíněných odkazech, ale bez knižního bouldrového průvodce se neobejdete. Dá se sehnat v infocentru na hlavním náměstí ve Fontainebleau nebo v recepcích kempů. Ten náš jsme koupili na recepci v Grez-sur-Loing (objektivně musím říct, že jsou v něm občas trošku zmatečné mapky přístupu k bouldrům a občas je zmatek v bouldrovacích okruzích) a stál 25€. Pokud cestujete autem, chce to dobrý autoatlas a pokud se chystáte do větších měst tak s předstihem speciální mapu daného města (průjezdní mapy v autoatlase často nestačí). Výhodou dobrého atlasu je i to, že vidíte které úseky dálnice jsou neplacené. Ve Francii se mýto vybírá na kontrolních stanovištích, kterým se nedá vyhnout a jsou označené "Péage". S kempováním mimo kempy ve zmíněných oblastech, jsme neměli sebemenší problém.
- Vloženo
- 8.12.2005
- Upraveno
- 10.5.2008
- Autor
- klemi
Související fotogalerie
Související články
- Frankenjura - Maximilianswände a skály u Plechu
- Tipy na výlet do Frankenjury I. - Aalkorber Wände
- Tipy na výlet do Frankenjury II. - Amerikanische Botschaft
- Frankenjura 6 - 8.9. 2004
- Okruh Frankenjurou 21. a 22. dubna 2005
- Tipy na výlet do Frankenjury III. - Bärnhofer Wand
- Lezení v Ardèche, část IV. - Chauzon
- Tipy na výlet do Frankenjury IV. - Soranger Wand