Paklenica
Lezení v Chorvatsku
Mezi lezci je asi málokdo, kdo by nikdy neslyšel o chorvatském lezeckém ráji, národním parku Paklenica. Přesto věřím, že je stále mnoho lezců, kteří mezi výlety do vyhlášených západoevropských skalních oblastí ještě nenašli skulinku pro výlet do Paklenice. Pokud jste z této skupiny nebo jen chcete zjistit aktuální informace z oblasti, je tento článek určen právě pro vás. Národní park Paklenica je ve srovnání s největšími českými národními parky poměrně malá oblast, nicméně jeho hlavní deviza není rozloha, ale krásné kaňony, krápníkové jeskyně, blízkost moře a v první řadě samozřejmě perfektní lezecké terény.Jeho historie sahá do třicátých let dvacátého století, kdy zde chorvatští lezci začali vytyčovat první cesty na vrchol Anića kuk. Z této doby pocházejí legendární cesty D. Brahm, Velebitaški, Funkcija a snad úplně nejznámější Mosoraški. V sedmdesátých letech se Paklenica otevírá světu a přichází na řadu Italští a Slovinští lezci, kteří volným stylem přelézají staré cesty a vytváří nové směry. První krátké sportovní cesty přicházejí v osmdesátých letech s dvojicí italských lezců M. Coronou a legendou Mauriziem "Manolo" Zanollou, jehož Il Marattoneta 8b+, zůstává doteď nejtěžší cestou v Paklenici. Protože za války mlčí i lezecké múzy, byl v letech 1991 až 1995 park kvůli válečným událostem uzavřen, nicméně po tomto nepříznivém období se lezecký život do Paklenice rychle vrátil a švýcarští lezci Schalk a Grabner otevírají novou etapu těžkých vícedélek cestou Waterworld 7b+.
Jak je patrné z předchozí historické exkurze, Paklenica je především oblastí vícedélkových cest, což ale neznamená, že by si zde začátečníci a milovníci kratších cest nezalezli.
Těm Paklenica nabídne desítky jednodélkových cest v mnoha obtížnostech s těžištěm někde kolem 6a. Ovšem je třeba počítat s tím, že místní klasifikace navazuje na tradici slovinského lezce Frančka Kneza, který v Paklenici vytvořil nepočítaně cest a klasifikoval je obvykle o jeden stupeň přísněji. Na velkém množství cest se také podíleli italští lezci, jejichž stupnice je také o něco tvrdší než například ve Francii nebo Německu. Takže pokud patříte mezi takzvané "honiče čísel", můžete klidně přestat číst, raději sbalit průvodce na Frankenjuru a jet směr západ. Co se týče materiálu, prakticky se nedá nic vytknout. I přes davy lezců, kteří oblast každoročně navštíví, se kupodivu nedá říct, že by skála byla nějak výrazně oklouzaná. Naopak občas je třeba zatnout zuby držíce se řezající lišty, dirky, krápníčku nebo jiného zapeklitého útvaru, kterých je Paklenice plná. Co je z mého pohledu malá nevýhoda a při naší návštěvě to byl docela šok, je opravdu velké množství lezců a turistů v letním období a lehký nádech komerce, kterému se ale nevyhne žádná hojně navštěvovaná přírodní atrakce.
Na to ale po zdolání několika cest rychle zapomenete a při následném popíjení chorvatského piva v některém z pobřežních barů nebo při relaxaci u moře už vůbec nebudete pochybovat, že Paklenice byla ta pravá volba.
Pokud už budou vaše prsty prolezlé, ruce unavené a v nohách budete mít šicí stroj, nevěšte hlavu. V okolí Starigradu, což je pobřežní městečko a výchozí místo pro výpravy do národního parku, je spousta turistických lákadel. Město Zadar, jehož historie sahá do dob Římské říše, nabízí kromě řady architektonických zajímavostí z této doby i novodobou atrakci - "mořské varhany", které jsou situovány na pobřeží v poloostrovní historické části města a příboj by na nich měl vyluzovat různé tóny. Zadar je také nazýván branou do chorvatských národních parků, protože je v pomyslném středu mezi národními parky Kornati, Krka, Plitvička jezera a Paklenica. Za návštěvu také stojí starochorvatské městečko Nin s památkami z předrománské doby.
Nezbývá než popřát lezení zdar a krásné chvíle na chorvatském pobřeží.
Příjezd
Ze západních čech přes Linec (Linz), z východních přes Vídeň, dále už společně přes rakouský Graz, přechod do slovinska, Maribor, přechod do Chorvatska, Záhřeb, dále směr Zadar a na sjezdu Maslenica najet do směru Starigrad Paklenica. Z Prahy je to dohromady cca 900km, převážně po dálnici. Významnější dálniční poplatky jsou uvedeny níže.
Poplatky
rakouská dálniční známka 10dní 7,6€
np paklenica 5dní 90Kn
np paklenica 3dny 60Kn
dálnice Záhřeb - Maslenica 100Kn
průvodce 150Kn (21€)
kemp 30Kn/den/osoba
pokud jedete ze západních Čech a rozhodnete se jet po ose Salzburg - Ljubljana, počítejte s poplatkem 6,5€ za Karawankentunnel na Rakousko-Slovinské hranici.
Počasí, klima
Příhodné klima zde panuje od dubna do října. V zimě je nutné počítat se silným severovýchodním větrem, tzv. Bórou, a na jaře s častým deštěm. Pokud se rozhodnete navštívit Paklenici v letní sezóně, počítejte s větším počtem návštěvníků a občasným čekáním na uvolnění cesty, což ale na druhou stranu kompenzují večerní relaxace u moře a v pobřežních barech.
Průvodce
Boris Čujić - Paklenica, Penjački vodič
Průvodce lze zakoupit přímo v parku v krámku se suvenýry. Ten najdete, když půjdete kaňonem z parkoviště, asi po 200 metrech vlevo v jeskyňce. Cena je 150Kn (21€).
Spaní, kemp
Ve Starigradu je kemp nebo apartmán na každém rohu, takže není problém se ubytovat. Spaní mimo kemp nemá vzhledem k rozumným cenám smysl. Pohybují se v rozmezí 30 až 40Kn/den/osoba podle úrovně kempu.
Odkazy
http://www.hac.hr/ Hrvatske autoceste, dopravní info, aktuální poplatky (cestarina)
http://www.paklenica.hr/ Stránky parku, ceník vstupného, mapa
http://www.chorvatsko.cz/ Info o Chorvatsku v češtině, aktuální výše dálničních poplatků na Slovinsku a v Chorvatsku
http://meteo.hr/ Chorvatský hydrometeorologický ústav, předpovědi počasí
Zajímavá videa
Video z předposlední délky klasiky Mosoraški 5c
Pěkný sestřih o lezení v Paklenici
Video z klasické cesty Rajna 7a
- Vloženo
- 4.10.2007
- Upraveno
- 10.5.2008
- Autor
- klemi
dicka